Když majitel novin (politik) volá do své redakce a vyhrožuje redaktorovi ("snad pánové ví, s kým mají tu čest"), je třeba daný rozhovor zveřejnit a v editorialu nebo velkém článku vysvětlit, proč to není dobře.

Když se nějaký plátek (5+2) tváří jako médium a těsně před volbami se z něj stane naprosto velebící pamflet jedné strany (jen tak náhodou svého majitele), musí systém (ostatní média) tvrdě reagovat. Velké deníky a týdeníky musí ve viditelných komentářích napsat, proč něco nejde vydávat za "noviny", když to jsou ve skutečnosti stranické letáky. Když se to nestane, autoři jakýchkoliv novin na příště uvidí, že takováto prasárna projde, ostatní novináři se pohorší sami pro sebe na Facebooku a pohodička.

 Když ministr financí na vládní tiskovce přímo vyhrožuje konkrétnímu médiu, které pokládalo naprosto legitimní otázky jeho ministryni, nestačí zvednout obočí a říct si "vždyť on je tu novej". Právě proto musí další den v největších denících vyjít komentáře šéfredaktorů nebo autorit v oboru, které jednoduše vysvětlí, proč je tak nebezpečné a východoevropské, když ministr financí vyhrožuje daňovým přiznáním konkrétnímu médiu.

Nestačí spoléhat na to, že to "lidem dojde", víme, jak velké části populace se líbí, když "to někdo někomu natře" (viz první půlrok prezidenta). Média jsou v demokratickém státě od toho, aby chránila a populaci srozumitelně vysvětlovala základní pravidla demokratické hry. Když to nedělají, měli bychom mít strach.

Vicepremiér měl být obratem večer pozván do Událostí, komentářů a měl vysvětlovat, jak to myslel a proč si myslí, že může svým úřadem vyhrožovat novinářům, kteří mu nejsou příjemní. Stejně tak mělo být dotazováno celé vedení jeho strany, zdali s jeho slovy souhlasí.

Pokud se tak nestalo, systém rezignuje na obranu základních hodnot, které by měly být v liberální demokracii nedotknutelné. Že se médiím nesmí vyhrožovat úřadem, který právě držíte (třeba FAÚ). Liberální demokracie funguje pouze tehdy, když jsou demokraté schopni bránit její principy.

 Ministr financí se tak příště nemusí bát veřejně i bez kamer vyhrožovat dalším nepříjemným novinářům. Tedy těm, které si ještě nekoupil.